… STÁLE V POHYBU!
Na lampionové průvody si vzpomínám jen velmi mlhavě. Na poslední si vzpomenu snad z druhé třídy. Ale nevnímal jsem je, se svou dětskou naivitou nijak špatně. Bylo to pro mě dobrodružství. Jít s rozžatou svíčkou po sídlišti… V davu. Pokračovat ve čtení „Report: Lampionový průvod
17. listopad 2017 – šel jsem nakupovat“
– „Miro, co se přesně dělá na brigádě v podzemí?!“
– „Čistíme chodby, kde boli navezené odpadky a sute, vynášame to von.“
Myslím, že když jsem psal pětku, celkem mi bylo smutno. Web se mi doslova nelíbil a příspěvky do něj se mi psát fakt nechtěly. Myslím, že dva roky po té můžu směle říct, že je na co koukat. Má to snad jen jednu vadu. Schválně, jestli na ni přijdete J
Pokračovat ve čtení „Sedm let projektu aneb Vono to přece jen jde“
Výroční oheň dnes již zaniklého klubu Bobří stopy Orion z Adamova je takovou mojí tečou za sezónu. Kdy můžu spát v přírodě, abych ještě neměl obavy, že zmrznu. Navíc, v posledních letech se koná už jen výhradně na Dalešické přehradě, kde je fakt hezky.
Pokračovat ve čtení „Drobečky z Orohně 2017 aneb
Malé ohlédnutí týden a něco po.“
Coby mimopražskému se mi při sousloví Podzemní Praha, paradoxně ještě dřív než mnohým metro, vybaví obraz městské kanalizace. Naštěstí ani podle knihy nejsem zas až tak daleko od pravdy. Protože právě kanalizaci je v této knize věnována celá jedna kapitola. Navíc s podtitulem: „opomíjený Pražský fenomén“. Pokračovat ve čtení „Dvě undergroundové lahůdky od Eminentu“
Poprvé jsem na tuhle tour jel proto, že jsem byl „poddávkován“. Ano, jet s Josefem Zimovčákem, je celkem droga. Letos jsem jel spíš ze setrvačnosti, možná taky pro tu atmosféru. Původně jsem článek připravovat nechtěl. Ale co třeba fotoreportáž!? Jen pro ty zkušenosti. Pokračovat ve čtení „Zimovčák – No limit
Telč-Jihlava-Telč 2017 /fotoreport/“
Venku prší a za pár dní to bude měsíc, co jsem se vrátil ze své pouti a tak jsem se rozhodl vrátit se k psaní – pokračovat dalším dílem. Ve vzpomínkách na svou cestu. Cestu lesem, když pršelo. Když jsem doufal, že bude slunečno a já se ukryju před palčivými paprsky do náruče chladivého stínu lesa. Pokračovat ve čtení „Pěší pouť s utajeným cílem…
– II. část: Cesta lesem“
Miluju cyklistiku. V podstatě bezplatný způsob dopravy, kdy můžete překonat poměrně velké vzdálenosti prakticky s minimem námahy. Ale, pěší pouť, po vzoru Miroslava Náplavy? To byla výzva! Pokračovat ve čtení „Pěší pouť s utajeným cílem…
– Část I. byl jsem na začátku“
Uznejte sami – už jenom jít na výlet, když prší, je celkem opruz. A co teprve, v dešti jet na kole! A ještě ke všemu 122km?! I když, to už asi není úplně výlet. A pojede vůbec Zimovčák za deště? Zimovčák?! 🙂 Pokračovat ve čtení „Zimovčák – No limit 2017
10. etapa Z Mikulova do Rouchovan“
Potkáme se?