Doposud jsem Josefu Zimovčákovi obětoval jen jednu etapu v roce. Kvůli jejich náročnosti. Letos jsem se souhrou okolností rozhodl odejet dvě po sobě. Bohužel, mi průběh druhé etapy narušila účast v jiném závodě. A tak jsem nakonec nastoupil do etap tří.
Pokračovat ve čtení „Zimovčák – No limit 2018
Double a bonus navíc“
Zimovčák – No limit 2018
Setkání ve Sluneční zátoce je v lidech
Víte, co je to Sluneční zátoka? Komu ten pojem nic neříká, zalistujte si knihou Hoši od Bobří řeky. Nebo Životem v poklusu. A ještě v jedné knize je „zakuklená“. V „Devadestáce“. Přitom nejde o fiktivní místo! Ano, ona existuje a již mnoho let se zde schází příznivci díla Jaroslava Foglara.
Pokračovat ve čtení „Setkání ve Sluneční zátoce je v lidech“
Foto: Kometa – Mistři PlayOff 2018
loučení se sezonou
Psal se rok 2017, když Brněnský hokejový klub Kometa vyhrál po dlouhých jedenapadesáti letech titul Mistra české hokejové extraligy. Tehdy jsem si pomyslel: „Kdy se to zase podaří? Třeba zase za dalších padesát let?“ A, hle, už je to tady!
Pokračovat ve čtení „Foto: Kometa – Mistři PlayOff 2018
loučení se sezonou“
Paneland, jako úsměvná retrospektiva?
…ale, my jsme v tom ŽILI!!!
„Husákovo 3+1“ v Domě umění před deseti lety jsem viděl. Výstava „Paneland“ v Moravské galerii mě tím pádem zlákala taky. Jednak jsem chtěl ty výstavy srovnat a jednak zavzpomínat na své dětství. Ano, je to tak. Dnešní děti už neví: „když vytáčím číslo, má ten telefon zůstat ve vidlici nebo ho mám nejdřív zvednout?“! I takového dotazu jsem byl svědkem.
Pokračovat ve čtení „Paneland, jako úsměvná retrospektiva?
…ale, my jsme v tom ŽILI!!!“
Jubilejní rok!
Je to tak! V příštím roce, který začne za pár hodin, si připomeneme sto let od vzniku, založení suverénního státu – naší republiky! Československo za tu dobu, za těch sto let, změnilo několikrát svoji „tvář“, aby se v roce 1993 definitivně rozdělilo.
Pokračovat ve čtení „Jubilejní rok!“
Recenze: Až co řekne Zeman…?
Miloš Zeman v této knize nebilancuje svůj výkon v úřadu prezidenta. Spíš odpovídá na specificky volené otázky. Kniha přináší jen přehled jeho názorů a poznámek. Bez toho, aniž by byl z knihy cítit jen náznak zaváhání.
Pokračovat ve čtení „Recenze: Až co řekne Zeman…?“
Po stopách – Erzsébeth Bátory
I. část: papír snese všechno.
Původně jsem plánoval psát jen o samotné hraběnce. Jenže jak?! Opakovat to, co bylo nesčetněkrát zopakováno? Totiž; všeobecná data a únavné floskule? Stejně, všechny zajímá jen jedno. Tedy spekulace o tom, zda byla nebo nebyla vinná či nevinná. Zda se koupala v krvi, zda… Pokračovat ve čtení „Po stopách – Erzsébeth Bátory
I. část: papír snese všechno.“
Report: Lampionový průvod
17. listopad 2017 – šel jsem nakupovat
Na lampionové průvody si vzpomínám jen velmi mlhavě. Na poslední si vzpomenu snad z druhé třídy. Ale nevnímal jsem je, se svou dětskou naivitou nijak špatně. Bylo to pro mě dobrodružství. Jít s rozžatou svíčkou po sídlišti… V davu. Pokračovat ve čtení „Report: Lampionový průvod
17. listopad 2017 – šel jsem nakupovat“
Report: Brigáda v Čachtickém podzemí
– „Miro, co se přesně dělá na brigádě v podzemí?!“
– „Čistíme chodby, kde boli navezené odpadky a sute, vynášame to von.“
Sedm let projektu aneb Vono to přece jen jde
Myslím, že když jsem psal pětku, celkem mi bylo smutno. Web se mi doslova nelíbil a příspěvky do něj se mi psát fakt nechtěly. Myslím, že dva roky po té můžu směle říct, že je na co koukat. Má to snad jen jednu vadu. Schválně, jestli na ni přijdete J
Pokračovat ve čtení „Sedm let projektu aneb Vono to přece jen jde“